Postní doba je často vnímána jako nepříjemný čas, kdy si musíme odříkat a kdy všechno milé je tak trochu nerado viděno. To je ovšem velmi nešikovný pohled. Je to podobné jako vyčítat zamilovaným, že chtějí být často spolu a zříkají se společnosti jiných… Jestliže člověk Boha pozve, aby vstoupil do jeho života, začnou se dít podivuhodné věci. Někdy nejsou snadné, někdy jde o zkoušku, možná v ní neobstojíme, ale důležité je postřehnout, že se něco děje. Bůh začal jednat. Je to zvláštní čas milosti. Položme si otázku, v jakého Boha věříme. Je to milosrdný, podporující Pán, který nás provází? Či je to přísný učitel s rákoskou či bezduchý stařec na obláčku? Postní doba je časem oživení víry v pravého Boha.