Na počátku Bůh řekl slovo, a jelikož je to Slovo Boží, ono nepomíjí, nemizí, jako lidské slovo, ale stále trvá. Je to pozoruhodné, jde o Slovo, ne o slova. My, lidé, mluvíme nespočetné množství slov, Bohu stačí jedno – a všechno se děje.
Jedno slovo a tolik obsáhne – pojme.
Rád bych upozornil na větu: Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Chceš vidět slávu, Boží slávu - dej prostor Božímu Slovu, aby se stalo tělem, aby si postavilo stan mezi námi – neboť takový je řecký význam – znění tohoto textu. Slovo si postavilo stan. Stan se staví k přebývání, bydlení, žití, zůstávání.
Jestli poskytneš svůj pozemek Božímu Slovu, aby si postavilo stan, uvidíš Boží slávu. Boží Slovo zaznívá neustále, nezávisle na tom, kdo čte, kdo káže a jak káže.
Po liturgické reformě v 60-tých letech v byl v mé rodné farnosti pořízen nový obětní stůl a ambon. Jako chlapce mě zaujala slova na ambonu – Kdo poslouchá vás, poslouchá mně. Je to z Lk 10, 16. Přemýšlel jsem o významu toho textu, ale tehdy jsem k žádným závěrům nedospěl. Po hromadě let se mi to vrací a přemýšlím, jak kážu, jak zvěstuji Boží Slovo, nakolik to, co hlásám, je Boží Slovo, a s jakou odezvou se to setkává.
Může Boží Slovo přicházet skrze průměrného kazatele, nevýřečného mluvku, hloupějšího než mnozí posluchači? Je možné od takového posla přijmout Boží Slovo? Je možné se takovým nechat vést?
Jsme ochotni úžasně vyzdobit jesličky – zavěsit tam záclonky, žlab vystlat krajkou, dokonce volovi i oslu nalakovat kopýtka, učesat ovečky. Ano je to podivuhodné. Asi to dělá Pánu Ježíši radost – ale o to hlavně jde?
V dnešním evangeliu také je napsáno: Těm, kdo Boží Slovo přijali, Bůh dal moc stát se jeho dětmi. Byli jste obdarováni z nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s Kristem. Když obdarováni rozmanitými duchovními dary, tak i pro přijetí Slova.
Znovu vás prosím – zamilujte si Boží Slovo. Dovolte mu přebývat ve vás, přijměte dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat, takže budete moci mít o něm správné poznání.
Nedovolte, aby Boží Slovo bylo zde zdeptáno, pošlapáno, pomíjeno, přehlíženo.
Ať se naplní slova prvního čteni: ať v nás zapustí kořeny, v Pánově údělu, v jeho dědictví.