Podobenství o milosrdném otci s 15. kapitoly sv. Lukáše známe skoro nazpaměť. Dnes je nám předloženo ve zkrácené podobě, jakoby modifikováno pro dnešní ukvapenou dobu.
Hrdinou je otec a ten se obrací na svého potomka – syna. Já osobně se nemohu takto na nikoho obrátit, nemohu nikoho takto požádat, neboť nemám děti. Jen tak nějak tuším, že už samotným slovem synu – nebo otče, ožívá ojedinělé pouto předávání života.
Vyslovené „synu“ chápu jako starost o své dítě – jako péči o jeho budoucnost, neboť tento mladík tráví čas zahálkou. Jeho život není plodný.
Práce není nejpodstatnější v životě člověka, ale každá činnost ve spolupráci s Bohem, je podíl na jeho díle – na díle stvoření a spásy. Prostě život s Bohem – v jednotě s ním.
Jakoby otec říkal – synu vstup do Božího díla – podívej se, jak je Bůh skvělý – dává růst, tato vinice vyzpěvuje Bohu chválu. Připoj se k těmto chválám.
Odpověď syna není tak hrozná, jak by se na první pohled zdálo.
Mně se nechce – vyjadřuje postoj svobody – syn může s důvěrou otci vyslovit svoje smýšlení. A skutečně nesklidil ani nadávku, ani pohlavek nebo jiný postoj nesouhlasu.
Otec oslovuje takto i druhého – „synu“. V tomto vztahu vidím problém. Potomek spatřuje ve svém otci pána a podle toho se chová. Ano. Otec očekává souhlas, tak mu odpovím podle jeho očekávání. Ano.
Není jasné, jaký je jeho záměr, ale slovo pane poukazuje na postavení otroka.
Když říkal ano, pane – měl vůbec v úmyslu něco udělat? Zapomněl? Zapomněl na slovo otce?
Vůl zná svého hospodáře, osel jesle svého pána, mne však Izrael nezná, můj lid je nechápavý.“ Iz 1, 3
Slovo otce v prvním synu pracuje. Byl jsem osloven – otec ke mně mluví. Proto se vzpamatoval a šel.
„Tady jsem, abych plnil tvou vůli.“ Žid 10, 9
„Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.“ Jan 4, 34
Kterému synovi se více podobáme?
Línému nebo lháři?
Pane Ježíši Kriste, pomoz mně, pomoz nám všem, aby v každém s nás bylo to smýšlení, jaké máš Ty. Nelpěl jsi na tom, že jsi Bůh, ale sám sebe ses zřekl, vzals na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z nás. Byl jsi jako každý jiný člověk, ponížil ses a byl jsi poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži.
Otče, vyrvi nás s každého postoje neposlušnosti – i toho skrytého – a učiň, ať se v poslušnosti podobáme tvému milovanému synovi Ježíši.