Milí návštěvníci, vítejte na stránkách Farnosti Plzeň - Bory
Původní web naleznete ZDE, předchozí ZDE.

Čtění na každej den Česky a Slovensky.

Sv. Jan z Boha

PRŮKOPNÍK DŮSTOJNÉ PÉČE
Sv. Jan z Boha

Dne 8. března 1495 – tři roky po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, se v malém portugalském městečku asi sto kilometrů od Lisabonu narodil chlapec Juan Ciudad. Jako osmiletý chlapec zmizel z nikdy neobjasněných důvodů z domu svých rodičů a byl přijat v 300 km vzdáleném domě knížecího správce u Toleda (ve Španělsku) jako pastýř ovcí a koz. Zde zůstal až do svých 37 let, kdy se v roce 1523 nechal naverbovat jako voják. Později se v roce 1532 opět nechal naverbovat jako žoldnéř a v boji Karla V. proti Turkům se dostal až do blízkosti Vídně. Když Turkové odtáhli, vrátil se Juan Ciudad přes rodné Portugalsko zpět do Španělska. Živil se jako dělník výstavbou opevnění Ceuta na severu Afriky. Později prodával knihy na Gibraltaru. Ve čtyřiceti letech byl vyčerpaný dobrodružným životem, který vedl a začal se více a více uchylovat k věcem duchovním. V roce 1538, ve 46 letech, přesídlil za prací do Granady, kde chtěl pokračovat v prodeji knih. Jeho dosavadní plány však byly změněny po jednom z kázání P. Jana Avily. Během kázání upadl Juan do těžkého stavu duševní krize a byl dokonce hospitalizován na psychiatrii. Tato zkušenost se pro něj stala impulsem k novému životnímu směřování. Díky zmíněnému knězi prošel úspěšně duševní krizí a došlo k celkové proměně jeho osobnosti. Jako „nový“ člověk vykonal posvátnou pouť do mariánské svatyně v Guadalupe.

Díky zkušenosti s otřesnými a ponižujícími podmínkami, které na vlastní kůži zažil při své hospitalizaci, se rozhodl zasvětit svůj život chudým a nemocným a zcela změnit fungování špitálů. Ačkoliv sám neměl, kde bydlet, začal v roce 1539 budovat útulek pro bezdomovce a chudáky a staral se o jejich potřeby. Díky podpoře mnoha dobrodinců si mohl pronajmout dům a vybudovat v něm azyl pro potřebné. Tento malý špitál byl však v jeho představě něco více než tehdejší existující špitály, které osobně poznal. Intuitivně zavedl v hospitále princip rozdělování nemocných podle charakteru a potřeb jejich onemocnění, dále poskytl každému nemocnému jeho vlastní lůžko a akceptoval tak právo nemocných na soukromí. Staral se, aby jeho nemocní získali tu nejlepší možnou medicínskou péči. Přímo příkladné byly v jeho hospitálu hygienické podmínky. Zvláštní péči věnoval duševně nemocným. Starost a péče o duši pacientů byla v jeho úsilí právě tak důležitá jako tělesné pohodlí jeho chráněnců. Ve svém druhém domě, jenž mu poskytl arcibiskup, mohl pak dále a efektivněji rozvíjet své poslání. Stal se průkopníkem moderní ošetřovatelské péče.
Brzy se k němu přidali první pomocníci. Někteří lidé se od něj sice zpočátku odtáhli a opovrhovali jím, ale z jeho jednání brzy lidé pochopili, proč se mu říká Jan „z Boha“. Byl to zastánce chudých, bratr všech a ten kdo neohroženě hájil práva utlačovaných. Byl tím, kdo byl vždy připraven podat pomocnou ruku. Procházel městem, sbíral almužny a oslovoval lidská srdce, která byla často poznamenána lhostejností a neláskou. Svým jednáním si dokázal získat mnoho příznivců, kteří ho podporovali. Některé jeho činy byly považovány za zázraky. Například záchrana nemocných, které vynášel z hořícího špitálu nebo pomoc tonoucímu chlapci v ledové vodě, která se mu nakonec stala osudnou.
Umřel po těžké nemoci dne 8. března 1550 v domě svých přátel.
Přesně v den svých 55. narozenin. Pohřeb se konal za účasti všech obyvatel Granady, v roce 1630 byl blahořečen a o 60 let později svatořečen. Jan neměl v úmyslu založit řeholní řád, tato myšlenka vznikla až po jeho smrti.

ŘÁD MILOSRDNÝCH BRATŘÍ

Jde o společenství laických bratří zasvěcených službě nemocným. Jejich heslem je „Tělem k duši“. Toto heslo je naplňováno svědectvím služby trpícímu a nemocnému bližnímu, jak k tomu vyzývá sám Ježíš Kristus.
Kromě tří obvyklých slibů života čistoty (celibátu), chudoby a poslušnosti, bratři skládají ještě čtvrtý slib hospitality - péče o nemocné. Celosvětově řád působí v 50 zemích na všech pěti kontinentech a provozuje okolo 400 center. Pomoc bratří se neomezuje pouze na nemocné a nemocnice – provozují také centra pro mentálně postižené, invalidy, přestárlé, lidi bez domova a také centra pro závislé na drogách. Zakládají střediska s paliativní medicínou, věnují se péči o nemocné s AIDS, s Alzheimerovou chorobou, v jejich nemocnicích neprovádí potraty, budují baby-boxy, věnují se propagaci etických a morálních hodnot.
Spolu s více než 1 000 bratřími spolupracuje přes 45 000 profesionálů – spolupracovníků., kteří jsou včleněni do jejich misie. Mají více než 8 000 dobrovolníků a podporováni štědrostí mnoha dárců, bez kterých by hospitálské dílo nešlo rozvíjet. Přítomnost bratří v mnoha různých sociálních a kulturních prostředích slouží dobru nejenom jako pouhá sociální, materiální pomoc, ale jako nástroj evangelizace – dobré zvěsti a naděje. Přináší Ježíšovo poselství nejen skrze slova, ale hlavně svědectvím života. Život milosrdného bratra je řeholním povoláním avšak obohaceným o důležitou složku hospitality - křesťanské péče o nemocné a jakkoli jinak potřebné. Komunitní život je prostoupen modlitbou a prací.
Milosrdným bratrem se může stát svobodný mladý muž, jenž hledá duchovní a radostné naplnění života skrze službu Bohu a práci ve zdravotnické a sociální oblasti. Pro vstup do řádu není podmínkou zdravotní vzdělání.
V České republice se s kláštery a nemocnicemi Milosrdných bratří můžete setkat
  • v Brně,
  • v Letovicích,
  • ve Vizovicích,
  • Valticích,
  • Praze,
  • Novém Městě nad Metují a
  • Prostějově.
Modlitba za nemocného

Matko Ustavičné Pomoci, Tvůj Boží Syn, kterého držíš na rukou, Ti neodmítne žádnou prosbu. Doporuč mu tedy nemocného, za kterého teď prosím. Matko, řekni jen slovo svému Synu, a nemocný se uzdraví. Prosím Tě, neodmítej mou žádost. Nemocní mají přece mimořádný nárok na Tvůj něžný soucit. Proto popros svého Syna, aby vrátil zdraví našemu velmi drahému nemocnému. Matko, přijmi mou úpěnlivou prosbu! Ale když bude Boží vůle jiná, prosím Tě, nejsvětější Matko, vypros nemocnému dokonalou odevzdanost do svaté Boží vůle. Posilňuj jej v bolestech, vlij mu do duše trpělivost a důvěru v Boha. Ať nepodlehne malomyslnosti a zoufalství.
Copyright © 2013 - 2018 Římskokatolická farnost Plzeň-Bory
Vytvořil Ján Fačkovec